Top 10 trendů kybernetické bezpečnosti, které lze očekávat v roce 2025

Prostředí kybernetické bezpečnosti do roku 2025 bylo stále složitější, poháněné sofistikovanými kybernetickými hrozbami, zvýšenou regulací a rychle se vyvíjejícími technologiemi. V roce 2025 budou organizace muset chránit citlivé informace pro své zákazníky a zároveň i nadále poskytovat bezproblémové a snadné uživatelské prostředí. Zde je bližší pohled na deset nově vznikajících výzev a hrozeb, které budou utvářet nadcházející rok.

1. AI jako zbraň pro útočníky

Povaha AI vytvořila pro organizace velké riziko, protože kyberzločinci stále více využívají sílu AI k provádění vysoce sofistikovaných útoků. Malware poháněný umělou inteligencí může změnit své chování v reálném čase. To znamená, že se může vyhnout tradičním metodám detekce a najít a využít zranitelnosti s neskutečnou přesností. Automatizované průzkumné nástroje umožňují útočníkům shromažďovat podrobné informace o systémech, zaměstnancích a obraně cíle v nebývalém rozsahu a rychlosti. Použití AI také zkracuje dobu plánování útoku.

Například phishingové kampaně generované umělou inteligencí využívají pokročilé zpracování přirozeného jazyka pro vytváření extrémně osobních a přesvědčivých e-mailů, aby se zvýšila šance na úspěšné narušení. Technologie Deepfake přidává vrstvu složitosti tím, že umožňuje útočníkům vydávat se za vedoucí pracovníky nebo zaměstnance přesvědčivým zvukem a videem pro finanční podvody nebo poškození pověsti.

Tradiční bezpečnostní mechanismy nemusí odhalit adaptivní a dynamickou povahu útoků řízených umělou inteligencí a reagovat na ně, což ponechává organizace otevřené významným provozním a finančním dopadům. Aby organizace zůstaly v bezpečí tváří v tvář hrozbám AI, měly by se poohlédnout po bezpečnostních řešeních také využívající AI.

2. Nárůst zranitelností zero-day

Zranitelnosti nultého dne jsou stále jednou z hlavních hrozeb v kybernetické bezpečnosti. Podle definice zůstávají tyto chyby dodavatelům softwaru a širší komunitě zabezpečení neznámé, takže systémy zůstávají zranitelné, dokud nebude možné vyvinout opravu. Útočníci často a efektivně využívají zero-day exploity, které postihují i ​​velké společnosti, a proto je zapotřebí proaktivních opatření.

Pokročilí aktéři hrozeb používají zero-day útoky k dosažení cílů, včetně špionáže a finančních zločinů. Organizace by se měly snažit zmírnit rizika nepřetržitým monitorováním a pokročilými detekčními systémy prostřednictvím behaviorální identifikace pokusů o zneužití. Kromě detekce se sdílení informací o hrozbách o nově vznikajících zero-days napříč odvětvími stalo prvořadým pro udržení náskoku před protivníky. Řešení hrozeb zero-day vyžaduje, aby byla agilnost reakce vyvážena s prevencí prostřednictvím bezpečného kódování softwaru, oprav a aktualizací.

3. AI jako páteř moderní kybernetické bezpečnosti

Umělá inteligence se rychle stává základem kybernetické bezpečnosti. Umělá inteligence posouvá boj proti kyberzločinu na novou úroveň efektivity, od manipulace a zpracování velkých objemů dat po detekci i nepatrných anomálií a předvídání dalších hrozeb. Je pravděpodobné, že v roce 2025 se AI stane nedílnou součástí všech aspektů kybernetické bezpečnosti, od detekce hrozeb a reakce na incidenty až po formulaci strategie.

Systémy umělé inteligence jsou zvláště dobré při analýze složitých datových sad, aby odhalily vzorce a rozpoznaly zranitelnosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. Vynikají také v provádění rutinních kontrol, uvolňují lidské bezpečnostní týmy, aby se soustředily na obtížnější a kreativnější bezpečnostní úkoly – a odstraňují riziko lidské chyby nebo přehlédnutí při rutinní manuální práci.

4. Rostoucí složitost ochrany osobních údajů

Integrace regionálních a místních nařízení o ochraně osobních údajů, jako jsou GDPR a CCPA, do strategie kybernetické bezpečnosti již není volitelné. Společnosti si musí dávat pozor na předpisy, které se stanou právně závaznými poprvé v roce 2025, jako je například zákon EU o umělé inteligenci. V roce 2025 budou regulační orgány nadále uplatňovat přísnější pokyny týkající se šifrování dat a hlášení incidentů, a to i v oblasti AI, což ukazuje na rostoucí obavy ze zneužití online dat.

Některé společnosti uvažují o decentralizovaných modelech zabezpečení, jako je blockchain, aby snížily jednotlivé body selhání. Takové systémy nabízejí uživatelům zvýšenou transparentnost a umožňují jim mnohem větší kontrolu nad jejich daty. V kombinaci s přístupem nulové důvěry, který dokáže zpracovat požadavky, tyto strategie pomáhají posílit soukromí i zabezpečení.

5. Výzvy při ověřování uživatelů

Ověřování identity uživatelů se stalo náročnější, protože prohlížeče vynucují přísnější kontroly soukromí a útočníci vyvíjejí sofistikovanější roboty. Moderní prohlížeče jsou navrženy tak, aby chránily soukromí uživatelů tím, že omezují množství osobních informací, ke kterým mají webové stránky přístup, jako je poloha, podrobnosti o zařízení nebo historie procházení. Díky tomu je pro webové stránky obtížnější určit, zda je uživatel legitimní nebo škodlivý. Mezitím útočníci vytvářejí roboty, kteří se chovají jako skuteční uživatelé tím, že napodobují lidské činnosti, jako je psaní, klikání nebo posouvání myši, takže je obtížné je odhalit pomocí standardních bezpečnostních metod.

Ačkoli umělá inteligence přidala do ověřování uživatelů další vrstvu složitosti, řešení založená na umělé inteligenci jsou také nejspolehlivějším způsobem, jak tyto roboty identifikovat. Tyto systémy analyzují chování uživatelů, historii a kontext v reálném čase, aby podnikům umožnily přizpůsobit bezpečnostní opatření s minimálním narušením legitimních uživatelů.

6. Rostoucí význam bezpečnosti dodavatelského řetězce

Narušení zabezpečení dodavatelského řetězce skutečně přibývá, útočníci využívají zranitelnosti u dodavatelů třetích stran k infiltraci do větších sítí. Sledování těchto vztahů s třetími stranami je často nedostatečné. Většina společností nezná všechny třetí strany, které nakládají s jejich údaji a osobními údaji (PII), a téměř všechny společnosti jsou napojeny alespoň na jednoho dodavatele třetí strany, který zažil porušení. Tento nedostatek dohledu představuje značná rizika, protože útoky na dodavatelský řetězec mohou mít kaskádové účinky napříč odvětvími.

Není překvapením, že se i prominentní organizace stávají obětěmi útoků prostřednictvím zranitelnosti svých dodavatelů. Například při nedávném útoku na Ford útočníci zneužili dodavatelský řetězec společnosti k vložení škodlivého kódu do systémů Fordu a vytvořili tak zadní vrátka, která útočníci mohli využít k odhalení citlivých zákaznických dat.

V roce 2025 budou muset organizace upřednostnit investice do řešení, která dokážou prověřit a monitorovat jejich dodavatelský řetězec. Řešení založená na umělé inteligenci a zaměřená na transparentnost mohou pomoci identifikovat zranitelnosti i v těch nejsložitějších dodavatelských řetězcích. Organizace by také měly prozkoumat smlouvy SLA, aby vybraly dodavatele, kteří sami dodržují přísné bezpečnostní protokoly, čímž se vytvoří vlny lepšího zabezpečení dále v ekosystému.

7. Vyvážení bezpečnosti a uživatelské zkušenosti

Jednou z největších výzev v kybernetické bezpečnosti je nalezení rovnováhy mezi přísným zabezpečením a bezproblémovou použitelností. Příliš přísná bezpečnostní opatření mohou dráždit legitimní uživatele, zatímco laxní kontroly zvou ty padouchy. V roce 2025, kdy se prostředí kybernetických hrozeb stane sofistikovanějším než kdykoli předtím, budou muset podniky zvládat toto napětí s ještě větší přesností.

Kontextové systémy řízení přístupu nabízejí cestu vpřed. Tyto systémy berou v úvahu chování uživatele, umístění a typ zařízení, aby mohly činit inteligentní rozhodnutí o řízení přístupu založená na riziku.

8. Zabezpečení cloudu a rizika nesprávné konfigurace

Jak organizace pokračují v přesouvání svých služeb směrem ke cloudu, objeví se nová rizika. Některé z nejčastějších důvodů narušení dat mají co do činění s nesprávnou konfigurací cloudových prostředí: chybějící řízení přístupu, nezabezpečené zásobníky úložiště nebo neefektivní implementace bezpečnostních zásad.

Přínosy cloud computingu musí být vyváženy pečlivým monitorováním a bezpečnými konfiguracemi, aby se zabránilo vystavení citlivých dat. To vyžaduje strategii zabezpečení cloudu pro celou organizaci: nepřetržité auditování, řádnou správu identit a přístupu a automatizaci nástrojů a procesů k odhalování chybných konfigurací dříve, než se stanou bezpečnostními incidenty. Aby se tato rizika zmírnila, týmy se budou muset vzdělávat o osvědčených postupech v oblasti zabezpečení cloudu a modelech sdílené odpovědnosti.

9. Hrozba útoků zasvěcených osob

Očekává se, že vnitřní hrozby v roce 2025 zesílí kvůli pokračujícímu nárůstu práce na dálku, sociálnímu inženýrství založenému na umělé inteligenci a vyvíjejícím se obavám o ochranu osobních údajů. Vzdálená pracovní prostředí rozšiřují prostor pro útoky a usnadňují tak zlomyslným zasvěcencům nebo nedbalým zaměstnancům odhalovat citlivá data nebo vytvářet přístupové body pro externí útočníky.

Útoky řízené umělou inteligencí, jako jsou hluboce falešné předstírání identity a přesvědčivé phishingové podvody, se také pravděpodobně stanou běžnějšími, takže bude obtížnější odhalit vnitřní hrozby. Široké přijímání nástrojů AI také vyvolává obavy zaměstnanců, kteří nechtěně sdílejí citlivá data.

Ke zmírnění těchto rizik by společnosti měly přijmout vícevrstvý přístup ke kybernetické bezpečnosti. Implementace bezpečnostních modelů s nulovou důvěrou, které předpokládají, že žádná entita není ze své podstaty důvěryhodná, může pomoci zabezpečit přístupové body a snížit zranitelnosti. Nepřetržité monitorování, pokročilé systémy detekce hrozeb a pravidelné školení zaměstnanců o rozpoznání taktiky sociálního inženýrství jsou zásadní. Organizace musí také prosazovat přísné kontroly používání nástrojů AI, aby byly citlivé informace chráněny a zároveň maximalizovaly produktivitu.

10. Zajištění náskoku v decentralizovaném světě

S edge computingem zpracovává IT infrastruktura informace blíže ke koncovému uživateli, což výrazně snižuje latenci a zvyšuje možnosti v reálném čase. Edge umožňuje inovace, jako je IoT, autonomní vozidla a chytrá města – hlavní trendy pro rok 2025.

Decentralizace však zvyšuje bezpečnostní riziko. Mnoho okrajových zařízení je mimo rozsah centralizovaných bezpečnostních perimetrů a může mít slabou ochranu, takže se stává hlavním cílem útočníka, který se snaží využít zranitelná místa v distribuované síti.

Taková prostředí vyžadují ochranu založenou na multidimenzionálním myšlení. Monitorovací systémy s umělou inteligencí analyzují data v reálném čase a upozorňují na podezřelou aktivitu dříve, než dojde k jejímu zneužití. Nástroje pro automatickou detekci hrozeb a odezvu umožňují organizaci přijímat okamžitá opatření a včas a minimalizovat pravděpodobnost narušení. Pokročilá řešení, jako jsou ta, která nabízejí nativní společnosti, jako je Gcore, mohou posílit okrajová zařízení pomocí výkonného šifrování a detekce anomálií a zároveň zachovat vysoký výkon pro legitimní uživatele.

Utvářejte bezpečnou budoucnost s Gcore

Trendy utvářející rok 2025 ukazují, že je důležité přijmout progresivní strategie pro řešení vyvíjejících se hrozeb. Od zero-day útoků a automatizované kybernetické kriminality po soukromí dat a edge computingem – prostředí kybernetické bezpečnosti vyžaduje stále inovativnější řešení.

Gcore Edge Security má jedinečnou pozici k tomu, aby podnikům pomohla překonat tyto výzvy. Využitím umělé inteligence pro pokročilou detekci hrozeb, automatizaci procesů dodržování předpisů a zabezpečení okrajových prostředí umožňuje Gcore organizacím budovat odolnost a udržovat si důvěru ve stále složitějším digitálním světě. S tím, jak se povaha kybernetických hrozeb stává propracovanější, může integrovaná ochrana DDoS a WAAP pomoci vaší firmě udržet náskok před vznikajícími hrozbami.

Zvyšte ochranu svých stanic pomocí umělé inteligence

Ochranné technologie hrají klíčovou roli v moderní kyberbezpečnosti, zejména v době, kdy jsou hrozby stále sofistikovanější. Pokročilá řešení, jako jsou technologie od Bitdefenderu a Sophosu, využívají umělou inteligenci (AI) k detekci a prevenci útoků v reálném čase. Díky AI dokážou tato řešení efektivně identifikovat nové a neznámé hrozby, analyzovat škodlivé vzorce a poskytovat proaktivní ochranu. Firmy tak získávají nejen vysokou úroveň zabezpečení, ale i nástroje pro lepší správu a minimalizaci kybernetických rizik. AI v kombinaci s technologiemi EDR a XDR dokáží spolehlivě kontrolovat celou firemní síť a jednotlivé stanice, případně i pohyb citlivých dokumentů a jejich export.

Zdroj: The Hacker News